Trocha historie:
Vznik kapely FRAM v roce 1998 byl vlastně jakýmsi vyústěním několikaletého zkoušení, tápání, hledání a hlavně muzikantského setkávání. Protože já i Vláďa máme nejblíž především k americké country, je rovnou jasný, že se naše snahy ubíraly právě tímhle směrem. Postupně tak původní Jackovo banjo (rozuměj Honzu Bártla) nahradila Vláďova steelkytara, a k doprovodné kytaře Petra Kutičky a baskytaře Libora Kodyma časem přibyla elektrická kytara a bicí. S příchodem dvou "jelenů" - - Vládi Jelínka na bicí a Dominika Jelínka s elektrickou kytarou - začal vlastně Fram oficiálně existovat.
Neděli co neděli jsme se scházeli v malé domácí restauraci u Kutičků a já dodnes slyším Dominika, jak nám udýchaně sděluje: "Děda se omlouvá, ale nestíhám...".
Dával se dohromady repertoár (J. Cash, W. Nelsona, D. Parton, E. Harris....) a taky muzikanti přicházeli a odcházeli. Libora nahradil Roman Ištvánik, přišel a zase odešel (a nikdo se kvůli tomu něvěšel...) houslista Roman Černý a za bubny vystřídal Vláďu Jelínka Milan Milata.
Stabilní scénou FRAMu byl v tý době pražský country klub Rikatádo. Je fakt, že chvíli trvalo, než si publikum na převahu angličtiny zvyklo, ale časem si FRAM svoje posluchače našel a v Rikatádu bývalo plno.
Kromě toho FRAM vystupoval v neratovickém River klubu, na ranči Malevil na severu Čech a v Německu.
Dělali jsme muziku, kterou jsme vždycky dělat chtěli, a období mezi lety 1998 a 2000 patří k těm nejlepším.
Slibný rozjezd kapely ukončil předčasný odchod Dominika Jelínka. FRAM dostal ránu a pár měsíců po tom šel ke dnu.
Jednou z posledních akcí bylo vystoupení v neratovickém River klubu a tou úplně poslední pak náš vlastní country festiválek nedaleko za Prahou, v polovině června 2000. Následovala agónie, která se táhla až do srpna toho roku a vyústila rozpadem kapely.
Rok 2009 by mohl být jakýmsi novým začátkem FRAMU. Změnilo se obsazení i repertoár a kapela začala směřovat svůj zájem zejména do country klubů v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Zatím se zdá, že úspěšně.
Vznik kapely FRAM v roce 1998 byl vlastně jakýmsi vyústěním několikaletého zkoušení, tápání, hledání a hlavně muzikantského setkávání. Protože já i Vláďa máme nejblíž především k americké country, je rovnou jasný, že se naše snahy ubíraly právě tímhle směrem. Postupně tak původní Jackovo banjo (rozuměj Honzu Bártla) nahradila Vláďova steelkytara, a k doprovodné kytaře Petra Kutičky a baskytaře Libora Kodyma časem přibyla elektrická kytara a bicí. S příchodem dvou "jelenů" - - Vládi Jelínka na bicí a Dominika Jelínka s elektrickou kytarou - začal vlastně Fram oficiálně existovat.
Neděli co neděli jsme se scházeli v malé domácí restauraci u Kutičků a já dodnes slyším Dominika, jak nám udýchaně sděluje: "Děda se omlouvá, ale nestíhám...".
Dával se dohromady repertoár (J. Cash, W. Nelsona, D. Parton, E. Harris....) a taky muzikanti přicházeli a odcházeli. Libora nahradil Roman Ištvánik, přišel a zase odešel (a nikdo se kvůli tomu něvěšel...) houslista Roman Černý a za bubny vystřídal Vláďu Jelínka Milan Milata.
Stabilní scénou FRAMu byl v tý době pražský country klub Rikatádo. Je fakt, že chvíli trvalo, než si publikum na převahu angličtiny zvyklo, ale časem si FRAM svoje posluchače našel a v Rikatádu bývalo plno.
Kromě toho FRAM vystupoval v neratovickém River klubu, na ranči Malevil na severu Čech a v Německu.
Dělali jsme muziku, kterou jsme vždycky dělat chtěli, a období mezi lety 1998 a 2000 patří k těm nejlepším.
Slibný rozjezd kapely ukončil předčasný odchod Dominika Jelínka. FRAM dostal ránu a pár měsíců po tom šel ke dnu.
Jednou z posledních akcí bylo vystoupení v neratovickém River klubu a tou úplně poslední pak náš vlastní country festiválek nedaleko za Prahou, v polovině června 2000. Následovala agónie, která se táhla až do srpna toho roku a vyústila rozpadem kapely.
Rok 2009 by mohl být jakýmsi novým začátkem FRAMU. Změnilo se obsazení i repertoár a kapela začala směřovat svůj zájem zejména do country klubů v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Zatím se zdá, že úspěšně.